pátek 11. července 2014

Obytné hustoty Prahy

Po odevzdání diplomu se trochu vracim zpět k předdiplomnímu semináři, kde jsem se zabejval celou Prahou. Pracoval jsem s hodně datama a ne všechny jsem stihnul zařadit a použít v odevzdaný variantě.
Proto plánuju postupně některý zajímavý zobrazení dodělat a dát na blog. Toto je první z nich. 
Jde o mapování obytných hustot v Praze. Je to v postatě stejná mapa, jaká je v předdiplomu na stranách 66 a 67. Zde je ale předělaná ze zobrazení hustoty v každý základní sídelní jednotce na zobrazení "vrstevnicema" (tenký po 25 ob/ha, tlustý po 100 ob/ha). Tohle zobrazení má výhody i nevýhody. Hlavní výhodou je mnohem vyšší srozumitelnost celku, podle vrstevnic se dá snadno orientovat a podbarvení jasně ukazuje hlavní jádra obytného města.
Hlavní nevýhodou je ale nepřesnost. Interpolace z číselnejch dat na křivky není ideální a tím pádem se v některých místech spojí blízká maxima hodnot a vrcholy o něco poklesnou (Bubny, Stromovka), nebo se jednotlivé plošně malé oblasti vysokých hustot ztratí (Josefov). Pro přesné hodnoty je pak samozřejmě lepší se podívat na zmíněnou mapu na straně 66 a 67.

Co se týče metodiky (ta je hrubě popsána ve videu níže), používám počet obyvatel ze Sčítání domů, lidu a bytů z roku 2011 podle základních sídelních jednotek (pro oblast Prahy, která je na mapě vymezená šrafou). Tím pádem dostávám velmi hrubé obytné hustoty, které závisí na tom, kolik je v konkrétní ZSJ veřejných prostranství (místy jsou velké parky, pobřeží Vltavy a řeka, přírodní a jiné plochy samostatnými ZSJ. To ale není pravidlem). 
Započtením všech veřejných prostranství jsou tedy výsledné hodnoty obytných hustot nižší až o více než polovinu oproti obytným hustotám, které používá například Pavel Hnilička (u menších obcí počítá výhradně se zastavěným územím), nebo které jsem používal jinde v předdiplomním projektu (se započtením veřejného prostranství přilehlého k bloku). Příklad: v ZSJ v centrální části Vinohrad se obytné hustoty pohybují podle mé metodiky okolo 300 ob/ha, což je stále méně než předpokládatelných 400-500 ob/ha, ale ne výrazně. Rozdíl je ale patrný u ZSJ, které stojí na hraně struktury a zahrnují i části parků, náměstí nebo nábřeží. U nich pak hustota u kompaktního města klesá až k 150 a méně obyvatel na hektar. Obdobné je to i u méně hustých čtvrtí, například vilových, kde k ZSJ často připadají i okolní volné plochy.
Při interpretaci hustoty v konkrétní lokalitě je tedy nezbytné k tomuto přihlédnout. 



Ve videu níže je popsaná interpretace hustot ve zkratce vysvětlená.



úterý 3. června 2014

Hotovo

A je to. Diplomku jsem odevzdal a zde dávám k nahlídnutí odevzdanou knihu přes issuu, pokud byste měl někdo zájem, můžu vám dát link na plnou verzi ve vektorech (issuu nedovoluje soubory přes 100 MB, což je v tomto případě trochu problém).



K odevzdávce taky patří model, momentálně je spolu s tištěnou verzí knihy a plachtou vystavenej v ateliéru (644 na FA ČVUT).

pondělí 14. dubna 2014

Fáze 3: návrh





Vymezení řešeného území na podkladu současného schwarzplanu.


Srovnání plochy města okolo roku 1900 a 2000, v průběhu 20. století vedlo dramatické rozšiřování města k ponechání některých méně výhodně zastavitelných území ladem. Tato periferní místa se v 21. století mohou stát ohniskem rozvoje při konsolidaci města.


Z hlediska hodně širokých vztahů je pro území Bohdalce a Slatin vedení mezinárodního železničního koridoru, který bude mít v řešeném území dvě nové zastávky, a to Slavii-Eden, která bude zřejmě převážně sloužit pro lokální a příměstské vlaky a pak Zahradní město, kde bude přestup mezi vlakem, metrem, tramvají a autobusy a proto se dá předpokládat, že tato stanice může první "branou" při vstupu do Prahy po železnici, jako je nádraží Holešovice, Libeň a Smíchov a proto se v tomto místě může počítat s developmentem závislém na nadlokálních parametrech.


Jádrem většiny rozvoje Bohdalce a Slatin je ale vytvoření nové, převážně rezidenční, čtvrti. Pro tu je ale nutné specifikovat cílovou skupinu obyvatelstva. Svůj plán jsem se rozhodl cílit na páry a mladé rodiny, které hledají alternativu městského života, která na jedné straně bude poskytovat kvalty života ve městě, ale zároveň bude v určité míře poskytovat kvality, které jsou jinak dnes nalezitelné pouze v suburbii. Proto se snažím kombinovat principy a typologie městské výstavby spolu s principy ze suburbií a zahradních měst. Na tomto slidu je vidět, jak obce v těsném sousedství Prahy (okresy Praha východ a Praha západ) mají výrazně vyšší podíl dětí v rámci celé populace než Praha i než Středočeský kraj. Zároveň je patrné, že jednotlivé obce s těmito nejvyššími hodnotami vykazují výraznou výstavbu v uplynulých deseti letech.
A právě tito obyvatelé, kteří se stěhují do suburbie, mohou být potenciální klienti pro novou lokalitu Bohdalec-Slatiny.


Cílem tedy je vytvořit strukturu, která bude výhodně kombinovat kvality města a suburbie.


Dnes se Bohdalec nachází na hraně- hraně krajiny, kompaktního města, hraně dopravní infrastruktury, na hraně potoka Botiče a na hraně účelnosti současného využití v rámci metropole.


Zároveň je ale z Bohdalce relativně blízko do jednotlivých atraktivných lokalit, jako jsou lesy a parky vně města a rezidenční a živá městská centra a subcentra uvnitř. K tomu všemu leží Bohdalec na výjimečné dopravní křižovatce, kombinující téměř všechny typy dopravy, která zde tvoří uzly.


V současné době je periferní status Bohdalce vidět i na počtu jeho obyvatel. Pomlka ve městě je příjemná věc, musí být ale z města dosažitelná, a to v případě tratěmi a dálnicí odříznutého Bohdalce není. Proto si myslím že doplnění městské struktury je pro tuto lokalitu vhodným zásahem, který dokáže bariéry překrýt.


Koncept tedy je použít principy města a zahradního města a potkat je na Bohdalci...


... a tyto principy v místě zamíchat.


V současné době je Bohdalec prázdný klín oddělující 3 různé kusy města


Při rozvoji Slatin tak město přejde přes železnici až k dálnici, kde dorazí k Zahradnímu městu.


Tím se rezidenční plocha města zcelí a celkově se zatraktivní Strašnice, Skalka, Záběhlice a Zahradní město.


Současná plocha diskonektivity....


.... se zacelí.


Ve výsledku se pak Bohdalec a Slatiny zařadí k dalším rezidenčním lokalitám v okolí.


Plán pro rozvoj celého území vychází z jeho současného stavu. Dnes je Bohdalec fragmentován nejen  typologicky, funkčně, ale i z hlediska očekávatelné životnosti-stability jeho jednotlivých struktur.
Proto se snažím maximálně použít fragmenty, které použít lze, a ty, jejichž veřejný prostor je nefunkční nebo jsou na konci životnosti, nahrazuji novými.


Plán pro konverzi


Plán pro novou výstavbu


Rozdělení území podle metody přístupu: zeleně je zobrazen přístup organické přestavby, kdežto oranžově je zobrazeno území, kde bude navržená nová městská struktura.


Schwarzplan návrhu


V návrhu reaguju na existující přístupové body do území a snažím se je maximálně rozvíjet. Na severu díky typologii nábřeží mohu poměrně snadno přestupovat přes kolejiště v poměrně pravidelném traktování. Na jihu se pak snažím z každého jednotlivého prostoupení přes Městský okruh rychlé rozvinutí cest do struktury města... Jednotlivé ulice se intuitivně sbíhají do bodů, skrze které mohu projít přes bariéru.
Navrženým územím pak probíhají 3 klíčové ulice. První je osa jdoucí od Bohdaleckého vilového města dál na křižovatku s ulicí v Korytech, druhou je "linka maloměsta", která navazuje na původní cestu z Nuslí a sleduje přibližně původní trasu cesty směrem do Strašnic, a poslední je severojižní ulice Elektrárenská, která dnes stojí v severní části mezi rozvodnou a prvorepublikovými činžáky.
Podél těchto klíčových ulic se pak shlukují hlavní veřejné prostory - náměstí (tmavě žlutě) a Slatinský a Botičský park (zelená)


V rámci návrhu používám plánovanou trasu tramvaje ulicí Elektrárenskou, odkud ještě navhuji odbočku přes hlavní ulici, která se nakonec naváže na trať směrem na Hostivař. Tramvaje pak propojí všechny 3 stanice příměstského vlaku (znázorněné kruhy).


V rámci svého návrhu se zabývám zejména územím, které je nyní ve stavební uzávěře a pozemky, které uvolňuje SŽDC po bývalém nádraží. Tato území by tedy byla rozvíjena v rámci prvních etap a zejména s jednou regulací. Lze ale předpokládat, že rozvojová aktivita v tomto území bude tlačit na rozvoj i v okolních podhodnocených území (ty zde zobrazuji zelenou šrafou). Ty mají ale lepší zapojení do struktury města a proto pro jejich rozvoj není třeba zásádní regulace.


V návrhu veřejného prostoru chci vytvořit charakteristické ulice, které budou typické pro novou městskou čtvrť. Pro hlavní třídu jsem se inspiroval v Praze atypickým vedením tramvaje u chodníku (příklad z Plzně), kdy má tramvaj mnohem lepší kontakt s pěšími a zároveň oddaluje vozidla od chodníků.


Hlavní třída vedoucí z Bohdalce přes Slatiny dál na rozcestí k Zahradnímu městu a Strašnicím je osou nového rozvojového území. S ohledem k velikosti nově navržené čtvrti tedy navrhuji vést touto třídou tramvajovou linku, která by narozdíl od obvyklého pražského vedení středem ulice měla být vedena podél chodníků. Tímto řešením se docílí zejména lepší přístupnosti tramvají, protože zastávky jsou součástí chodníku místo samostatné pozice na ostrůvku, dále se odstraněním ostrůvků nemusí v místě zastávek zúžovat profil komunikace a dále je celá šířka komunikace lépe rozdělená pro přecházení chodců: z chodníku člověk překročí tramvajový pás a cyklostezku v celkové šíři 3.5 metru, následně může počkat v dvoumetrové šířce plochy podélného stání, kde jsou zhruba v 30 metrových intervalech stromy, a pak překročit vozovku o celkové šířce 6 metrů. Druhá strana ulice je pak osově souměrná.
Cyklostezka je ne zcela obvykle vedena při pohledu od osy ulice až za pruhem podélného parkování, kdy jsou cyklisti chráněni stojícími vozidly vůči vozidlům jedoucím po ulici a k tomu mohou snáze odbočit přes tramvajový pás k chodníku. Naopak pokud chtějí odbočit vlevo přes ulici nebo vjet do vozovky, mohou tak učinit v místech pomlk podélného parkování, kde jsou umístěny stromy. Vzhledem k tomu, že v této okrajové pozici v rámci města bude tramvaj jezdit v poměrně dlouhých intervalech, mohou její jízdní pruh používat i chodci  a cyklisti.
Svislé dopravní značení je umísťováno na ostrůvcích se stromy a před křižovatkou  na ostrůvcích pro pěší v místech přechodů.
Na křižovatkách bez světelné signalizace cyklisté vlevo odbočují tak, že přejedou vedlejší ulici a pak hlavní silnici přejedou s tím, že dávají vozidlům jedoucím po hlavní silnici přednost.
Na křižovatkách se světelnou signalizací je cyklostezka svedena do vozovky a cyklisté se mohou zařadit do levého odbočovacího pruhu.




Profil hlavní třídy na hraně Slatinského parku


Jelikož uspořádání ulice je v Pražských poměrech atypické, zřejmě by nějakou dobu trvalo, než by si na něj jak lokální, tak ostatní Pražané zvykli. Důležité ale je, jestli by takový profil zvýšil kvalitu rušné městské ulice, pokud ano, stál by takovýto experiment za uvážení.


V hlavních ulicích je počítáno s obousměrným provozem, podélným parkováním, cyklostezkami v obou směrech a chodníky.





Při zastavování bloků jsem se zaměřil na kombinování stavebních typologií v rámci bloků, a to bytového a individuálního bydlení. Typický blok by měl obsahovat obojí, řadové domky mají směrem do vnitrobloku zahradu, která ústí například přístřeškem pro parkovaní nebo bránou do vnitrobloku, který je polosoukromý a sdílený s obyvateli bytového domu, který dohromady tvoří jeden obytný soubor s řadovkami. Individuálního bydlení by mělo být zhruba 25-40%, aby nabídlo dostatek domů blízkých suburbii, ale zároveň ne tolik, aby nesnižovalo městskou hustotu obyvatel a aby stále městské domy zajistily pocit města.


schema vnitrobloků


schema vnitrobloků


Pro ověření možnosti zastavování ukazuju modul schodišťového bytového domu s možnými dispozicemi typických pater a parteru.


Obdobný je i modul možného pavlačového domu


Důležitým kamenem je modulární model řadového domu v šířkovém modulu 3.5 metru, který je možné rovněž dále modifikovat.


Celá lokalita pak vykazuje poměrně vysoké obytné hustoty jak přepočtené na blok, tak na celý prostor.
Veřejný prostor je 29% plochy lokality, což znamená, že při hustotě obyvatel okolo 200 ob/ha je hospodárně udržovatelný.


Celkově řešené území má v návrhu 24% individuálního bydlení, což považuji za spodní možnou hranici a v průběhu návrhu bych ho chtěl navýšit. Naopak pronajímatelné komerční plochy a office jsou nyní dvojnásobné oproti standartní čtvrti (v Ijburgu je navrženo zhruba 7m2 těchto ploch na jednoho obyvatele), tato hodnota ještě musí projít revizí.


Hmotové řešení, pohled od jihu.


Pohled od východu


pohled od západu


pohled z vršku Bohdalce na východ


pohled od východu směrem k Bohdalci.


středa 2. dubna 2014

První jarní Bohdalec

Dneska jsem se byl opět po nějaký době projet po Bohdalci a okolí, udělal nějaký fotky a tak.


Prostory v průmyslovejch areálech




Tady se natáčela Obecká škola a donedávna objekty ještě jako základka sloužily.


... školní hřiště ...


Cesta do slatinské kolonie, paní s dítětem sledující odstavný nádraží.


Poměrně řídká síť cest po Slatinách (vzácně vyasfaltovaná, obvykle jen vysypaná štěrkem nebo vyježděná) doplněná vyšlapanejma cestama skrz nezastavěný místa.


 ONJ = odstavné nádraží jih, konkrétně jeho třetí (ne nejvetší) část, seřadiště před výjezdem.


Domy podél Slatinského potoka, ten protejká hned za domy v rámci jejich zahrad.


Slatinský potok v místě, kde je přístupný.


Poměrně velká pustá část Slatin nově oholená až na hlínu, před dvěma měsícema to ještě vypadalo asi takhle:


Stav ze začátku února.


V holý pláni zbyl jen jeden domek, kdyby celý území nebylo v rámci stavební úzávěry, dal by se asi čekat velkej development.


Průjezd ze Zahradního města pod Jižní spojkou a tratí.


Na straně Zahradního města u stejnýho průjezdu trochu jinej obraz.


Tudy do Slatin přitejká potok, těžko říct odkud.


Současný stav kolejiště v prostoru bývalého nákladového nádraží Vršovice při pohledu od severu- od Strašnic.


Krom několika domků zahrádkářské kolonie dělí bývalé nákladové nádraží od Strašnic velký areál patřící Policii ČR, ve kterém je několik fotbalových hřišť a další sportoviště.