Po odevzdání diplomu se trochu vracim zpět k předdiplomnímu semináři, kde jsem se zabejval celou Prahou. Pracoval jsem s hodně datama a ne všechny jsem stihnul zařadit a použít v odevzdaný variantě.
Proto plánuju postupně některý zajímavý zobrazení dodělat a dát na blog. Toto je první z nich.
Jde o mapování obytných hustot v Praze. Je to v postatě stejná mapa, jaká je v předdiplomu na stranách 66 a 67. Zde je ale předělaná ze zobrazení hustoty v každý základní sídelní jednotce na zobrazení "vrstevnicema" (tenký po 25 ob/ha, tlustý po 100 ob/ha). Tohle zobrazení má výhody i nevýhody. Hlavní výhodou je mnohem vyšší srozumitelnost celku, podle vrstevnic se dá snadno orientovat a podbarvení jasně ukazuje hlavní jádra obytného města.
Hlavní nevýhodou je ale nepřesnost. Interpolace z číselnejch dat na křivky není ideální a tím pádem se v některých místech spojí blízká maxima hodnot a vrcholy o něco poklesnou (Bubny, Stromovka), nebo se jednotlivé plošně malé oblasti vysokých hustot ztratí (Josefov). Pro přesné hodnoty je pak samozřejmě lepší se podívat na zmíněnou mapu na straně 66 a 67.
Co se týče metodiky (ta je hrubě popsána ve videu níže), používám počet obyvatel ze Sčítání domů, lidu a bytů z roku 2011 podle základních sídelních jednotek (pro oblast Prahy, která je na mapě vymezená šrafou). Tím pádem dostávám velmi hrubé obytné hustoty, které závisí na tom, kolik je v konkrétní ZSJ veřejných prostranství (místy jsou velké parky, pobřeží Vltavy a řeka, přírodní a jiné plochy samostatnými ZSJ. To ale není pravidlem).
Započtením všech veřejných prostranství jsou tedy výsledné hodnoty obytných hustot nižší až o více než polovinu oproti obytným hustotám, které používá například Pavel Hnilička (u menších obcí počítá výhradně se zastavěným územím), nebo které jsem používal jinde v předdiplomním projektu (se započtením veřejného prostranství přilehlého k bloku). Příklad: v ZSJ v centrální části Vinohrad se obytné hustoty pohybují podle mé metodiky okolo 300 ob/ha, což je stále méně než předpokládatelných 400-500 ob/ha, ale ne výrazně. Rozdíl je ale patrný u ZSJ, které stojí na hraně struktury a zahrnují i části parků, náměstí nebo nábřeží. U nich pak hustota u kompaktního města klesá až k 150 a méně obyvatel na hektar. Obdobné je to i u méně hustých čtvrtí, například vilových, kde k ZSJ často připadají i okolní volné plochy.
Při interpretaci hustoty v konkrétní lokalitě je tedy nezbytné k tomuto přihlédnout.
Ve videu níže je popsaná interpretace hustot ve zkratce vysvětlená.
